Historie

Ustavující kongres Mladých konzervativců se sešel v prosinci 1991 v Radiopaláci v Praze. Mezi hlavní úkoly prvního kongresu samozřejmě patřilo přijetí dokumentu základních programových myšlenek a stanov nové organizace. Programové prohlášení vycházející z předložené Charty Mladých konzervativců definovalo MK jako „politické sdružení mladých lidí v České republice, kteří cítí potřebu přihlásit se k liberálnímu konzervatismu a přispět k budování a fungování demokratické pluralitní společnosti v naší zemi. V programovém prohlášení také byla obsažena myšlenka po sjednocení pravice v ČR, jejímž prostředkem se měli stát právě Mladí konzervativci. Kongres schválil také stanovy, podle nichž stál v čele MK kongresem volený prezident a volená výkonná rada. Prvním prezidentem MK byl zvolen David Částek. Vertikální členění organizace spočívalo na existenci klubů, k jejichž založení bylo třeba nejméně 5 členů MK, kteří vypracovali návrh stanov svého klubu. Kluby tak postupně vznikly v Brně (tam i sídlo organizace), Praze, Jičíně, Frýdku-Místku, Klatovech, Plzni, Ostravě, Třebíči, Písku, Ústí nad Orlicí a Strakonicích. V neposlední řadě schválil první kongres i členství MK v mezinárodních organizacích DEMYC a ESTA.

II. kongres MK, který se konal v říjnu 1992 v Brně, přinesl zásadnější změnu pouze v oblasti stanov, kde bylo nově zřízeno kolegium předsedů klubů MK, které sloužilo jako poradní orgán výkonné rady. Prezidentem byl zvolen David Částek, viceprezidenty Jiří Křečan, Michal Špaňár a Zdeněk Žák. III. kongres MK byl uspořádán v březnu 1993 ve Velkých Karlovicích. Na tomto kongresu bylo zrušeno ustanovení stanov hovořící o vlastních stanovách jednotlivých klubů. Prezidentem byl opět zvolen David Částek a viceprezidenty Michal Špaňár a Zdeněk Žák.

Jako mimořádný se uskutečnil IV. kongres MK, který byl svolán na říjen 1993 do Prahy. Tento kongres přinesl změnu jak ve vedení organizace tak i v politické profilaci MK. Prezidentem organizace byl zvolen Michal Špaňár, dosavadní prezident David Částek již nechtěl svou funkci obhajovat. Po volbách byla funkce prezidenta přejmenována na předsedu a sídlo organizace bylo přesunuto do Prahy. Zásadnější se však jeví změna stanov, která povolila členům MK souběžné členství pouze v ODS, zatímco doposud bylo členství v MK neslučitelné pouze s členstvím v jiné mládežnické politické organizaci či v levicové politické straně. Stanovy také byly rozšířeny o ustanovení, podle kterého jsou MK mladým křídlem ODS. Jasně je tedy znatelná přímá profilace MK směrem k ODS, o jejíž konkrétní naplnění se nově zvolené vedení pokusilo. Byla proto vedena jednání s vedením ODS (jmenovitě s tehdejším místopředsedou Petrem Čermákem), jejichž cílem byla implementace spolupráce mezi MK a ODS do stanov této nejsilnější pravicové strany. Jednání však pro odpor delegátů kopřivnického kongresu ODS nevedlo ke kýženému výsledku, zatím se museli MK spokojit „pouze“ s usnesením kongresu ODS, podle kterého: „Kongres konstatuje, že Mladí konzervativci, sdružení občanů ve smyslu zákona 83/90 Sb., o sdružování občanů, mající právní subjektivitu a samostatné hospodaření, jsou organizací spolupracující s ODS.“

Roku 1993 zaznamenali MK úspěch i na mezinárodní politické scéně, protože společně s britskými Mladými konzervativci, dánskou Konzervativní mládeží a islandskou organizací SUS založili Evropské mladé konzervativce (EYC). Člen MK Tomáš Svoboda se také stal pro následující období výkonným tajemníkem EYC.

V prosinci 1994 se v pražském Národním domě uskutečnila vůbec první akce Ekonomického klubu MK, který se stal zároveň prvním odborným klubem v rámci struktury sdružení.

V pořadí již pátý kongres MK byl svolán na leden 1995 do pražského paláce Adria. Znovu zvolen předsedou byl Michal Špaňár. Významnou změnou ve stanovách se stalo ustanovení, podle kterého nebylo členství v MK vázáno na regionální klub. Výkonná rada byla přejmenována na výkonný výbor a současně přestal být tento orgán volený kongresem, plně ho jmenoval předseda MK. Také bylo vypuštěno ustanovení zakazující členům MK vstupovat do jiných politických stran než ODS. V. kongres tak znamenal opětovné otevření MK všem pravicovým politickým subjektům. Michal Špaňár byl předsedou MK zvolen i na šestém kongresu, který se konal v roce 1996 a který znamenal potvrzení předchozího vytyčeného směřování MK. Rok 1996 byl proto spíše zajímavější z mezinárodního pohledu, jelikož člen MK Antonín Kazda byl zvolen místopředsedou celoevropské mládežnické organizace EDS (European Democrat Students), jejímiž plnoprávnými členy se MK krátce předtím stali.

Sedmý kongres konající se v březnu 1997 v Praze už tak klidný průběh jako předcházející kongresy neměl, jelikož skončil patovou situací, která byla zapříčiněna nemožností konsensu nad projednávanými změnami stanov. Před kongresem totiž byla představa koncepce jakéhosi duálního vedení MK, kdy na jedné straně by stál prezident MK jako „reprezentant a mluvčí MK“ a na druhé straně předseda jako „statutární orgán a hlava sdružení“. I přes formální ustavení obou těchto funkcí zvolil kongres pouze předsedu a to Petra Macha. Funkce prezidenta tak zůstala neobsazena. Ve věci orientace na politické strany bylo přijato usnesení, jež požadovalo, aby MK usilovali stát se „standardním politickým křídlem ODS“ a plnily roli, kterou plní „obdobné mládežnické politické organizace konzervativních a pravicových stran v Evropě“.

Osmý mimořádný kongres MK byl svolán do Prahy na prosinec 1997, jelikož neustále sílila kritika vedení MK. Skupina kolem Davida Rýce proto začala shromažďovat podpisy pod petici požadující svolání mimořádného kongresu, což se nakonec podařilo. Předsedovi Petru Machovi byla vytýkána především přílišná orientace na ekonomická témata a nenaplnění směřování ke standardnímu křídlu ODS. Po bouřlivé debatě ohledně oprávněnosti některých osob hlasovat na kongresu (výkonný výbor neprojednal jejich přihlášky do MK) byl předsedou MK zvolen David Rýc. Místopředsedy tehdy ještě kompletně jmenovaného výkonného výboru se stali Hana Kabeleová a Petr Sokol. Vrcholem činnosti nového vedení MK se stala volební kampaň před předčasnými parlamentními volbami v prvním pololetí roku 1998. Členové MK se tak plně zapojili do kampaně ODS, známými se stala především hesla MK: „Děkujeme Vám, že stojíte vpravo!“ a „Nebudeme-li pilně studovati, budou z nás sociální demokrati“. Ve stejný rok byly také založeny, či spíše znovuzaloženy, kluby v Brně a Plzni.

V tomto období MK opět zaznamenávali úspěchy i na mezinárodní scéně, kdy byl v prosinci 1997 zvolen místopředsedou EYC Antonín Kazda, který byl také v létě 1998 zvolen místopředsedou EDS.

Jako dvoudenní byl v prosinci 1998 uspořádán IX. kongres MK v Brně. Změnou stanov byla ustavena funkce kongresem voleného I. místopředsedy. Předsedou byl znovu zvolen David Rýc a prvním I. místopředsedou Petr Sokol. Změny stanov se také týkaly reformy rady MK. Během roku 1999 požádali o rozpuštění svého klubu členové MK v Ostravě. Částečným zacelením této ztráty se stal vznik regionálního klubu v Moravské Třebové. Nejvýraznější akcí roku se však nepochybně stalo otevření nové kanceláře MK ve Zborovské ulici na Praze 5 za přítomnosti Václava Klause. Dovršení projektu připraveného Davidem Rýcem znamenalo, že MK poprvé v historii získali dostatečné administrativní zázemí s vlastním přednáškovým sálem, knihovnou, barem a celou řadou kanceláří.

Rovněž  X. kongres MK se uskutečnil v prosinci 1999 a to Praze a potvrdil ve funkci předsedy MK Davida Rýce. Znovuzvolen jako I. místopředseda byl Petr Sokol. Novinkou byla volba dalších dvou místopředsedů, kterými se stali Ladislav Mrklas a Jiří Pospíšil. Výraznou změnu stanov představovalo schválení článku o programové konferenci MK, která se měla stát jakýmsi „minikongresem“ zaměřeným pouze na přijímání programových dokumentů MK. První konference se uskutečnila během letního kempu v červenci 2000 v Hluboké nad Vltavou a připravila nové programové prohlášení. To bylo v definitivním znění schváleno na kongresu v prosinci 2000.

V roce 2000 přibyly další tři regionální kluby a to v Olomouci, Hradci Králové a Chomutově. Na mezinárodním poli bylo pro MK úspěchem zvolení Petra Sokola místopředsedou EYC a EDS.

Poslední kongres, na kterém byl zvolen David Rýc, se uskutečnil v prosinci 2000 v Praze. XI. kongres tedy hladce zvolil Davida Rýce. Novým prvním místopředsedou se stal Vít Šoupal (v září 2001 rezignoval), jelikož Petr Sokol se po neshodách s Davidem Rýcem rozhodl znovu nekandidovat. Řadovými místopředsedy se stali Jan Ryjáček a Martin Novotný. MK také získali místo mezi představiteli poslední evropské studentské organizace, v jejímž vedení nebyli ještě zastoupeni, jelikož vedle znovuzvolení Petra Sokola místopředsedou EDS se stal David Rýc místopředsedou DEMYC.

Obavy některých členů MK, že průběh XII. kongresu, který byl svolán na prosinec 2001 do Prahy, nebude jednoduchý, se plně naplnily již při volbě nového předsedy. David Rýc se rozhodl na předsedu MK nekandidovat, a tudíž bylo úkolem účastníků vybrat jeho nástupce. Původně navržený jediný kandidát Martin Novotný se rozhodl kandidaturu nepřijmout. Nakonec se po dlouhém vyjednávání proti sobě postavili Petr Sokol a přece jen Martin Novotný. S převahou hlasů nakonec zvítězil Petr Sokol. Martin Novotný byl zvolen I. místopředsedou. Řadovými místopředsedy se stali Jan Ryjáček a Lukáš Paleček. Rok 2002 znamenal další rozvoj MK i přiblížení organizace směrem k ODS. Vrcholem celého roku samozřejmě byla účast členů MK na předvolební kampani jak pro volby do Poslanecké sněmovny PČR, tak i do Senátu a zastupitelstev obcí. Velkým úspěchem pro MK také bylo zvolení dvou členů MK do PS PČR – Jiřího Pospíšila a Davida Šeicha. Rozvoj zaznamenalo i regionální působení MK, jelikož byly postupně založeny kluby v Ostravě, Středních Čechách, Ústí nad Labem a na Vysočině. Vedle regionálních klubů vznikl i nový odborný klub – politologický.

Dvoudenní XIII. kongres MK se uskutečnil již tradičně v Praze na konci listopadu 2002. Jednání kongresu přineslo zásadnější změnu ve stanovách rozšířením počtu volených místopředsedů na čtyři, což bylo zdůvodněno především výrazným nárůstem členském základny a počtu regionálních klubů a současně byl navýšen počet volených členů rady MK na šest. Předsedou MK byl výraznou většinou zvolen Petr Sokol. Na funkci I. místopředsedy kandidoval Michal Šabatka, který byl také zvolen. Řadovými místopředsedy se stali Marek Nemeth, Vladimír Hirt, Zdeněk Mokrý a Lukáš Paleček. Za po dlouhé době zásadnější změnu v politické orientaci MK můžeme považovat usnesení kongresu, kterým se „zavázalo vedení MK k dalšímu jednání o prohloubení a případném smluvním zajištění vztahů s pravicovými stranami, zejména ODS“. Již od XII. Kongresu znatelný příklon MK směrem k ODS tak dosáhl svého vyjádření snahou o vzájemné smluvní uznání MK a ODS. Na mezinárodním poli znamenalo pro MK úspěch znovuzvolení Petra Sokola za místopředsedu EDS.

V souladu s dalším usnesením kongresu, které zavazovalo vedení MK svolat programovou konferenci zaměřenou na postoje MK k pokračující evropské integraci a členství ČR v EU, se tato uskutečnila v únoru 2003 v Plzni. Více jak 60 účastníků diskutovalo v jednotlivých sekcích o různých aspektech evropské integrace. Na závěr programové konference byly přijaty programové dokumenty, ve kterých se MK jasně přihlásily k podpoře evropské integrace ovšem s odmítnutím federalistických tendencí.

Již zmíněná část usnesení XIII. kongresu vyzývající k prohloubení vztahu k ODS byla naplněna v prvé řadě společným prohlášením předsedy ODS Mirka Topolánka a předsedy MK Petra Sokola, ve kterém oba představitelé za své organizace vyjádřily otevřenou ochotu vzájemně spolupracovat a všemožně se podporovat. Vyvrcholením snah vedení MK pak jistě bylo usnesení XIV. kogresu ODS, ve kterém byla Výkonná rada ODS zavázána k prohloubení spolupráce s Mladými konzervativci.

Ani v celoevropském měřítku nezůstali MK pozadu, jelikož v březnu 2003 byla v Praze uspořádána Zimní univerzita EDS, která je druhou nejvýznamnější událostí EDS v roce a poprvé se uskutečnila mimo Brusel nebo Štrasburk. V létě 2003, naopak na Letní univerzitě EDS, byl Petr Sokol zvolen čestným předsedou EDS. Na podzim pak nahradil Davida Rýce ve funkci místopředsedy DEMYC Tomáš Jirsa. MK tak opět získali zastoupení ve všech významných evropských mládežnických organizacích. Posledním výrazným posunem v rozvoji MK byl opět velký nárůst počtu jak regionálních tak i odborných klubů, které byly nově ustaveny v Chebu, Zlíně, Praze 13, Praze 3, Prostějově a Táboře. Novým odborným klubem se stal právnický klub.

V pořadí čtrnáctý kongres MK se uskutečnil na konci listopadu 2003 v Praze. Ovšem díky velkému zájmu členů MK o účast nikoli v tradičním jednacím sále zastupitelstva městské části Praha 5, ale v mnohem větších prostorách Národního domu na Smíchově. Již před kongresem bylo zřejmé, že jeho průběh nebude jednoduchý především díky předem předloženým návrhům na změnu stanov, zejména snahou o zavedení třístupňové struktury vertikálního členění MK. Po několika hodinové diskusi nakonec nebyla nalezena politické vůle k zavedení třístupňové struktury a stejný osud potkal i návrh na zavedení delegátského systému účasti na kongresu. Zásadnější změnou tak zůstalo pouze rozšíření počtu volených místopředsedů na pět. Předsedou a prvním místopředsedou byli opět zvoleni Petr Sokol, respektive Michal Šabatka. Řadovými místopředsedy se stali Marek Nemeth, Vladimír Hirt, Věra Novotná, Robert Kotzian a Tomáš Jirsa.

Na XVI. kongresu Mladých konzervativců, který se konal 2. prosince 2005 v Národním domě na Vinohradech v Praze, byl zvolen předsedou MK opět Petr Sokol, který ve volbě porazil Marka Nemetha. I. místopředsedou se nově stal Michal Steininger. Posty místopředsedů obsadili David Červenka, Martin Kašpar, Jiří Klindera, Jana Kostuňová a Michal Šabatka.

XVII. kongres Mladých konzervativců se uskutečnil 16. prosince 2006 v Praze na Vinohradech. Týden před kongresem oslavili v pražském Mánesu Mladí konzervativci své 15. výročí od svého založení. Do čela MK byl již po šesté jasnou většinou zvolen Petr Sokol, jeho protikandidáty byli Michal Šabatka a Richard Duřpekt, který byl zvolen I. místopředsedou, řadovými místopředsedy se stali Zbyněk Klíč, Tomáš Kroupa, Michal Steininger, Michal Šabatka a Jakub Vozdek. Během roku 2006 vznikly regionální kluby v Jablonci nad Nisou, Praze 1 a Mariánských Lázních, byly naopak zrušeny kluby v Sokolově a Praze 9.

V pořadí již XVIII. kongres Mladých konzervativců se uskutečnil 10. listopadu 2007 v hotelu Pyramida v Praze. O pozici předsedy se na něm utkali Jiří Klindera a Richard Duřpekt. Předsedou MK byl zvolen Jiří Klindera. Kongres dále zvolil I. místopředsedou Jiřího Fremra a místopředsedy Zbyňka Klíče, Filipa Kloudu, Tomáše Kroupu a Jana Mlčocha. Kongres ve svém usnesení poděkoval dlouholetému předsedovi Petru Sokolovi za jeho práci, kterou pro MK během svého působení v organizaci vykonal. I v roce 2007 zaznamenalo MK rozvoj, a to založením regionálních klubů v Trutnově a Karviné, zrušen byl klub na Praze 13. Založeny byly také dva odborné kluby - medicínský a technický.

Poslední, XIX. kongres Mladých konzervativců se uskutečnil dne 8. listopadu 2008 v Top hotelu Praha. O funkci předsedy se na něm utkali 3 kandidáti - Jiří Klindera (Praha 1), Jiří Fremr (Plzeň) a Josef Myslín (Ostrava). Novým předsedou MK se stal dosavadní I. místopředseda Jiří Fremr, I. místopředsedou byl zvolen Jan Lupoměský a funkcí řadových místopředsedů se ujali Tomáš Kalivoda (Praha 3), Mgr. Zbyněk Klíč (Prostějov), Tomáš Kroupa (Ostrava), Lucie Litomiská (Pelhřimov) a Pavel Štrob (Praha 1). Podstatnou změnou Stanov MK bylo především prodloužení funkčního období všech funkcionářů MK na dvě léta. Po tomto kongresu byla zahájena celá řada změn, mj. došlo k rebrandingu, vytvoření nových internetových stránek, zakládání nových klubů apod.

V dubnu 2009 proběhla v Hradci Králové ideová konference, kdy zejména v souvislosti se vznikem nových pravicových politických stran byla proklamována spolupráce s ODS a snaha tuto spolupráci posílit, čemuž napovídaly i výstupy vytvořené jednotlivými pracovními skupinami.

Tímto prozatím končí přehled historie MK a doufejme že i dalších 18 let bude tak zajímavých jako těch již proběhlých.